Úzkost je dnes jedním z nejčastějších psychických problémů, přesto je stále opředena mnoha mýty a stigmaty. Mnoho lidí se domnívá, že úzkost je známkou slabosti nebo neschopnosti zvládat stres, což vede k pocitům studu a izolace. Ve skutečnosti je úzkost přirozenou reakcí na stres a nejistotu – reakcí, která nám pomohla přežít jako druhu. Tento článek se zaměřuje na to, proč úzkost vzniká, jaké jsou její biologické kořeny a proč se v moderní době stala tak běžnou, ale i nepochopenou součástí našeho života.
Úzkost není novým fenoménem. Je to hluboce zakořeněná biologická reakce, která vznikla před tisíci lety jako mechanismus přežití. Naši předkové čelili mnoha nebezpečím, a právě díky schopnosti reagovat na stresové situace – útěkem nebo bojem – přežili. Tato reakce je známá jako „boj nebo útěk“ a je řízena částí mozku zvanou amygdala, která vysílá signály do celého těla, aby ho připravila na akci.
V té době byly stresory jasné a okamžité – šelma, nepřítel nebo jiná hrozba. Tělo reagovalo uvolněním adrenalinu, zvýšením srdečního tepu a napětím svalů, což poskytlo potřebnou energii buď k útěku, nebo k boji. Tento mechanismus byl efektivní a životně důležitý.
Naše těla jsou evolučně naprogramována k tomu, aby reagovala na nebezpečí. Když se člověk ocitne ve stresové situaci, například při náhlém útoku zvířete nebo v boji o přežití, tělo okamžitě spustí „boj nebo útěk“ reakci. Tato reakce, řízená amygdalou, připravuje tělo na akci – zrychlí se srdeční tep, napnou se svaly, zvýší se hladina adrenalinu a krevní tlak, dech se zrychlí. Tato fyziologická reakce je mimořádně účinná, když je třeba rychle reagovat na hrozbu.
V moderním světě však stresory, kterým čelíme, nejsou většinou fyzické, ale psychologické a dlouhodobé - naše tělo však reaguje stejně. Typickým příkladem je práce v kanceláři, kde čelíme nárokům na výkon, krátkým termínům, tlaku na výsledky a složitým mezilidským vztahům. Když člověk sedí celý den za stolem, v prostředí, kde je stále vystaven tlaku, tělo přesto reaguje, jako by čelilo fyzickému nebezpečí.
Problém však nastává, když pro tento stres není žádný přirozený výstup. V běžném kancelářském prostředí není kam utéct a s kým bojovat – a to je klíčová komplikace. Fyzická energie, která by se při útěku nebo boji uvolnila, zůstává v těle zadržena. Pokud se tato stresová reakce opakuje den co den, bez možnosti uvolnění, začne to mít na tělo destruktivní účinky. Především, pokud se člověk se stresovými faktory nepotkává jen v práci, ale i následně doma.
Výsledkem jsou různé fyzické symptomy, které si mnoho lidí spojuje s úzkostí:
Zatímco úzkost jako taková je přirozenou reakcí na stres, chronický stres a neustálé napětí mohou vést k rozvoji úzkostných poruch. Když se tělo nachází v permanentním stavu „boj nebo útěk“, dochází k neustálému přetěžování nejen fyzického, ale i psychického zdraví.
Úzkostná porucha se vyvine, když se úzkost stane nepřiměřenou a začne výrazně zasahovat do každodenního života. Mezi typické projevy patří nadměrné obavy, neustálý pocit neklidu, problémy se spánkem a neschopnost uvolnit se. Tyto symptomy mohou trvat týdny, měsíce nebo i roky, pokud se neléčí.
Nedostatek efektivního zvládání stresu může vést k tomu, že se běžné denní situace, jako je práce, sociální interakce nebo dokonce relaxační aktivity, stanou zdrojem extrémního stresu a úzkosti. To může vyústit v rozvoj různých typů úzkostných poruch, jako je generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha nebo sociální fobie.
Když se úzkost a stres stanou chronickými, začnou mít devastující účinky na tělo i mysl. Kromě fyzických symptomů, jako jsou třesoucí se ruce, ztuhlá šíje, bolest zad a tlak na hrudi, se mohou objevit také vážné psychické následky. Nevyřešená úzkost často vede k pocitům beznaděje, únavy a v některých případech i k depresivním stavům.
Záchvat úzkosti – příznaky: Úzkostné záchvaty, známé také jako panické ataky, jsou akutní epizody intenzivní úzkosti, které mohou zahrnovat zrychlený tep, pocení, závratě, třes a pocit ztráty kontroly. Tyto záchvaty jsou nejen vyčerpávající, ale mohou člověka natolik vyděsit, že se začne vyhýbat situacím, které by je mohly vyvolat. To vede k dalšímu omezení života a snížení kvality života.
Úzkost a deprese: Úzkost a deprese často jdou ruku v ruce. Chronická úzkost může vést k depresi, a naopak, deprese může zhoršit symptomy úzkosti. Společně mohou tyto dvě poruchy vytvořit začarovaný kruh, ze kterého je obtížné uniknout bez odborné pomoci.
Zvládání úzkosti začíná rozpoznáním jejích příznaků a pochopením toho, jak stres ovlivňuje vaše tělo. Zde je několik praktických rad, jak snížit dopad úzkosti a stresu na váš život:
I když jsou sebepomocné techniky užitečné, někdy nejsou dostatečné. Pokud se vám nedaří zvládat úzkost nebo pokud vaše symptomy zasahují do každodenního života, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Varovné příznaky, které byste neměli ignorovat, zahrnují:
Terapeutický koučink na klinice MCP v Praze nabízí odbornou pomoc, která vám může pomoci zvládat úzkost a znovu najít rovnováhu. Naši terapeuti vám poskytnou podporu a nástroje, které vám pomohou lépe porozumět své úzkosti a naučit se ji efektivně zvládat.
Úzkost je přirozená reakce na stres, ale v moderním světě může snadno přerůst v problém, který ovlivňuje všechny aspekty vašeho života. Nenechte úzkost, aby vás omezovala – pochopte její biologické kořeny a naučte se ji zvládat. Pokud máte pocit, že vás úzkost drží zpět, neváhejte vyhledat pomoc odborníků na klinice MCP v Praze. Společně můžeme najít cestu k větší pohodě a kvalitnějšímu životu.
